Zlodějka knih - Markus Zusak

Anotace: Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. 

Liesel je adoptované dítě v nacistickém Německu. Přichází do cizího domu k cizím lidem a jediné, co jí připomíná její rodinu je kniha, kterou našla ve sněhu na hřbitově po pohřbu svého bratra. Tahle skutečnost, ani to, že neumí číst, jí ale nezabrání v lásce ke knihám a v touze vlastnit jich víc. Jenomže to není nic snadného v době, kdy i brambory jsou na příděl, a tak se z Liesel postupně stává zlodějka knih. Postava, jejíž příběh zaujal i samotnou Smrt. Dokáže ale Liesel přežít válku bez úhony? A co se stane s její láskou ke knihám?

Zlodějka knih je rozhodně o válce. Vždyť se odehrává v samotném původci celé druhé světové války. I přesto je to ale krásná a velice citlivě napsaná kniha o lásce ke knihám. Je vůbec možné tyhle dvě věci kombinovat? Markus Zusak to dokázal. Liesel má tak instinktivní lásku ke knihám, že tu první "ukradne" ještě než se vůbec naučí číst. Tahle kniha ale samozřejmě není jen o tom, jak Liesel krade knihy a potom je pořád dokola čte, i když vůbec nejsou určené pro děti jejího věku. Je tu silný vliv války, ať už vezmete rodiče, kteří se snažili pomoci židovským obyvatelům, než byli všichni odvedeni, přes přídělový systém, který nutí Liesel krást mimo knih i jídlo, až po pochody židů městem, které Zusaka částečně inspirovaly, aby tuhle knihu vůbec napsal. 

Zlodějka knih skvěle nastiňuje, že válka byla těžká i pro Němce, kteří zůstali doma a v relativním bezpečí. A hlavně ukazuje, že ne všichni Němci byli oddanými následovníky Hitlera, což je sice samozřejmé, ale v učebnicích dějepisu se to prostě nedozvíte. Kniha je vyprávěna samotnou Smrtí, která ale pouze převypravuje příběhy v podání samotné Liesel, takže se na vše díváme očima dítěte. Vidíme tedy válku bez politických přesvědčení a bez historického přikrášlování. Vidíme pouze krutou realitu většiny obyvatel, kteří se o válku vlastně vůbec neprosili.

Původně jsem knihu vůbec nechtěla číst právě kvůli jejímu tématu, ale když jsem viděla všechny ty ohlasy, prostě jsem musela zjistit, co na ní všichni mají. Ještě jste ji nečetli a také vás zajímá, proč zaujala tolik lidí? Protože je jednoduše úžasná a je vysoce pravděpodobné, že Markus Zusak je génius. Proto jí tolik lidí miluje. Vy byste ji měli taky zkusit. A zkuste mi po přečtení objektivně říct, že není skvělá.