Jincy Willettová - Kurz tvůrčího psaní

14. 7. 2012

Anotace: Detektivní příběh z moderního a oblíbeného prostředí kurzů tvůrčího psaní pro veřejnost. Osamělá, stárnoucí spisovatelka Amy Gallupová je postavena před nesnadný úkol – odhalit strůjce útoků vedených na členy její nové skupiny studentů. Nepomůže ani rozpuštění kurzu, nadšení účastníci v něm – a v pátrání po pachateli – pokračují tajně. Útoky se však stupňují a brzy se z nevinných kanadských žertíků stanou vražedné skutky a z adeptů spisovatelského řemesla jejich oběti.

Taky máte rádi ten pocit, když narazíte na knihu, o které jste v životě neslyšeli, a ona se ukáže být dobrá? To se mi stalo s Kurzem tvůrčího psaní. Zaujala mě ta obálka a název, přečetla jsem si anotaci a už šla se mnou domů. A rozhodně jsem neudělala chybu.
Začínáme se začátkem semestru večerního kurzu tvůrčího psaní. Vede ho příjemná učitelka Amy. Kdysi jí vyšlo pár knih, ale po smrti svého manžela psát přestala a po rozvodu s tím druhým se prostě odstřihla od světa. Teď žije sama se svým basetem, večer systematicky prochází dům, jestli v něm nečíhá nějaké nebezpečí a její jediné zbývající spojení s dalšími lidmi je právě její výuka.
V tomhle semestru se sešla velice nadějná skupinka lidí. Najdeme tu učitelku v důchodu Ednu, právníka Harryho, novináře Rickyho nebo třeba lékaře Richarda a mnoho dalších postaviček. Všichni do jednoho chtějí být spisovateli (i když někteří se spíš chtějí seznámit). Výuka probíhá jednou týdně formou diskuze nad povídkami dvou z nich. Postupně se ale ukazuje, že jeden z nich je zákeřný a možná trochu vyšinutý. Začnou se objevovat útoky. Nejprve velice nenápadné. Zpitvořené dílko jednoho účastníka kurzu, obscéní malůvka dalšího nebo třeba velice vulgární kritika. Postupně se ale stupňují až do takové míry, že je kurz rozpuštěn. Účastníci ale přesto chtějí dál pokračovat a vyřešit záhadu Snajpera (tak záškodníkovi přezdívají). Co se ale stane, když dojde k vraždě jednoho z nich?
V průběhu celé knihy můžete hádat, kdo je tím záškodníkem. Kapitoly jsou kombinací jednotlivých hodin kurzu a Amyina osamělého života. Navíc jsou několikrát doplněny o zápisky z deníku Snajpera. Hezky to utíká, protože se nemůžete dočkat až rozřešíte záhadu večerního kurzu tvůrčího psaní. Navíc pokud vás nezaujme detektivní část příběhu, vždy se můžete soustředit na tu část týkající se samotné výuky, která je také velice zajímavá. I já sama jsem dostala chuť něco napsat, být zase jednou kreativní (ale už mě to naštěstí zase přešlo). Jednotlivé hodiny jsou doplňovány o různě dlouhé ukázky děl účastníků, která se zrovna probírají a klobouk dolů autorce za úžasně kreativní a chameleonské psaní. Skutečně to totiž zní, jako povídky od různých autorů. Prostě zábava od začátku do konce. Dokonalá ale rozhodně není. Řekla bych spíš tak dobrý průměr (dala bych 3,5/5, ale tak to tady nefunguje, takže zaokrouhlím dolů)


Dodatek Zpěvavého léta:

3 komentářů:

Jillian řekl(a)...

Taky jsem po téhle knize pokukovala už dávno :) Nevadí, že je průměrná, stejně mě to láká :)

Ohana řekl(a)...

Mě průměrné knihy taky nevadí. Ne každá musí být ta, která změní můj život a zařadí se na žebříček těch nejoblíbenějších.

annejude řekl(a)...

Tuhle knihu mi kamarádka doporučovala jako fajn detektivní čtení na odpočinutí, navíc mě láká ten kurz tvůrčího psaní jako pozadí příběhu:)

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.