A Knight's Tale

(2001)

Oficiální text distributora: Romantický dobrodružný příběh se odehrává ve 14. století a vypráví o touze člověka změnit vlastní osud. Neurozený William Thatcher sní už od dětství sen o rytířském životě, rytíři se však mohou stát pouze muži šlechtického původu. William a jeho přátelé - dobrosrdečný Roland a horkokrevný Wat jsou svědky smrti svého pána, rytíře Hectora těsně před vítězstvím v turnaji. William se navzdory hrozícímu trestu rozhodne obléci brnění zemřelého rytíře a ve jménu přežití dokončit turnaj. Tím započne Williamova proměna v urozeného sira Ulricha von Lichtensteina z Gelderlandu. Cestou na první rytířský turnaj potkají podivínského spisovatele Geoffa Chaucera, který zfalšuje Williamův rodokmen a dopomůže mu tak k urozenosti. Geoff se stává členem Williamovy společnosti, k níž postupně ještě přibude Kate, mladá žena, která po smrti svého manžela převzala jeho kovářské řemeslo a dokáže Williamovi vytvořit speciální lehké, ale pevné brnění. Na turnaji potká William krásnou šlechtičnu Jocelyn, do níž se zamiluje. Proti němu však stojí nemilosrdný vévoda Adhemar, odhodlaný zničit jeho sen. Adhemar se chce oženit s Jocelyn, porazit Williama v největším ze všech turnajů a odhalit jeho tajemství.

Příběh začíná smrtí syra Hectora - rytíře, kterému slouží tři panoši. William, Roland a Wat. Tihle tři se z nouze rozhodnou, že Will dojede poslední kolo turnaje namísto Hectora, aby získali výhru a mohli se dostat domů s plným žaludkem. Willovi ale jeden opojný okamžik slávy nestačí. Chtěl být rytířem už od malička a nyní vidí svou příležitost a rozhodne se jí využít. Zbytek si můžete přečíst v popisu distributora, takže se rovnou vrhneme na mé hodnocení.

Jak já tenhle film zbožňuju. Na první pohled by člověk řekl, že se jedná o historický romantický film, ale to by se člověk pořádně spletl. Neoznačila bych ho sice přímo za parodii, ale tenhle film se rozhodně nesnaží být autentický. Kostýmy jsou úplně špatně, hudba je úplně špatně, i celková mluva je úplně špatně. Tedy pro to, aby se mohlo jednat o skutečně autentický film ze 14. století. Přesto je všechno naprosto správně a skvěle a člověk se celé dvě a čtvrt hodiny nedokáže ani na chviličku odtrhnout. Už od prvních scén, doplněných o píseň Queenů - We will rock you, je vám jasné, že tohle nebude nic obyčejného. Zápletka skutečně není ničím vyjímečná - hodný a zlý pán chtějí krásnou paní a udělají pro to cokoliv. Navíc hodný pán se snaží změnit svůj osud a samozřejmě se mu to sice zpočátku povede, ale musí existovat nějaké komplikace, takže zlý pán odhalí jeho pravou totožnost. Tady tedy originalita veškerá žádná, ale to provedení. To už je něco jiného. William je správný hrdina, Jocelyn je kráska k pohledání a Adhemar je naprosto ukázkový padouch. I ostatní postavy jsou skvěle napsané a obsazené. Naprosto zbožňuju kovářku Kate nebo Wata. Navíc ten soundtrack je prostě skvělý. Režisér prý řekl v jednom rozhovoru, že zařadil moderní hudbu, aby modernímu divákovy přiblížil emoce, které tehdy v lidech vyvolávala jejich dobová hudba (ta je pro nás tak vzdálená, že nemá šanci správné emoce ani nastínit).

Další zajímavosti z IMDB.com:

Při demonstraci jednoho pohybu využívaného při turnajích Heath Ledger vyrazil režisérovi koštětem přední zub. Režisér tvrdí, že to bylo jediné zranění spojené s turnajovými scénami. 

Herec, který hrál mladého Williama má jinou barvu očí než dospělý William. Režisér Brian Helgeland nechtěl, aby mladý herec musel nosit barevné kontaktní čočky.

Paul Bettany si kvůli řvaní jako Williamův vyvolávač během svých scén uhnal laryngitidu.

Když Chaucer poprvé představil „Sira Ulricha“ – dav lidí nejdřív vůbec nereagoval, protože čeští komparzisti nerozuměli, co Chaucer říká. Tato reakce byla ve filmu nakonec ponechána.

Mezi komparzisty se objevili i bezdomovci z Prahy.

Úvodní scéna z turnaje, ve které rytíř padá z koně je původně nepovedenou scénou s kaskadérem zastupujícím Ledgera, točená pro mnohem pozdější část filmu. Kopí jeho protivníka minulo cíl a trefilo kaskadéra do hlavy. Ten upadl z koně na zem v bezvědomí a celá scéna byla nakonec použita v úvodu.

Má nejoblíbenější scéna:

[Keeping beat for a dance lesson]
Chaucer: And one and two and three and four and your hands should be light like a birdie on a branch. And one and two and three and four and Wat doesn't lead he follows like a girl.
[Wat punches him. Scene changes, and Chaucer now has a tissue stuck up one nostril]
Chaucer: And one and two and twirlie twirlie twirlie! And one and two and you're still getting it wrong! And one and two and three and four you can hit me all day cause you punch like a... what?
Roland: A girl!