Bylo nebylo #62

Co že jsem to slibovala v poslením Bylo nebylo? Jo, už vím. Že se přeci vrátí všechna meme, protože už na ně budu mít čas. No, jak vidíte, měsíc utekl jako voda a kde nic tu nic. Poslední dobou na blog nějak nebyla chuť. Vůbec netuším proč, je to normálně záhada, ale teď už vymýšlím nové články a projekty a snad se všechno vrátí do starých kolejí. Taky jsem vám slibovala soutěž, co? No, na to se taky budeme muset podívat. Teď jsme tu ale kvůli prvním větám knihy, kterou zrovna čtu (už jsem sice skoro na konci, ale i tak se počítá). A které to teď mluvím? 

Ariana Franklinová - Vykladačka smrti

Anotace: Anglické město Cambridge, 12. stol., 4 zavražděné děti. Katoličtí měšťané obviňují své židovské spoluobčany a bouří se, avšak král Jindřich II. nad Židy vyhlašuje svou ochranu. Nečiní to z přátelství k nim - takový pojem je mu v podstatě cizí vůči komukoli - ale věří v zákon a pořádek a především se neobejde bez příjmů, které plynou do královské pokladny z daní židovských obchodníků. V naději, že vědecky podložené vyšetřování odhalí pravého pachatele, posílá Jindřich zprávu svému bratranci, králi sicilskému, mezi jehož poddanými jsou i nejlepší lékaři tehdejší Evropy, s prosbou, aby do Anglie poslal svého nejlepšího „vykladače smrti“, což je nejranější forma povolání zvaného v současnosti soudní lékař. Je vybrán mladý, leč geniální student z univerzity v Salernu, vynikající expert v oboru anatomie a v detektivní práci patologa. Nosí však jméno Adélie - k anglickému králi se vydává „vykladačka smrti“.
V zaostalé zemi plné předsudků a pověr, jakou Anglie té doby je, hrozí Adélii nebezpečí na každičkém kroku. Když zkoumá oběti a pátrá po posledních událostech v jejich přervaném životě, musí přitom skrývat svou totožnost, aby se vyhnula obvinění z čarodějnictví. V tom jí pomáhá jeden z královských výběrčích daní, sir Rowley Picot, jenž má sám na vyšetřování osobní zájem. Jako bývalý účastník křižáckých výprav může být rytíř Rowley jak užitečným přítelem, tak i oním hledaným démonem. Stále intenzivnější pátrání vodí Adélii po temných cambridgeských uličkách podél řeky i za zavřené dveře kostelů i klášterů. Ale vrah se chystá k dalšímu činu…

První věty: Už jedou. Od cesty se nese řinčení postrojů a prach se v obláčcích zvedá k jarnímu nebi. To se vracejí poutníci z velikonočních oslav v Cantenbury.

Do začátku nic moc, ale věřte mi, pokud máte rádi detektivky, historii nebo prostě jen vážně dobré knížky, pak neváhejte a sáhněte po Vykladačce smrti, protože takhle moc jsem se u knihy nepobavila už dlouho. Jediné štěstí je, že z téhle série u nás vyšly ještě další 3 díly, takže se nebudu muset loučit na dlouho. Jinak všimli jste si té anotace? Není maličko přehnaně dlouhá? Sama jsem se lekla, když jsem jí sem zkopírovala ze stránek Buxu. Do recenze s tím budu muset něco udělat, protože takhle by to vypadalo, že má recenze je chudák kratší, než obyčejná anotace a to nemůžeme dopustit. A co vy? Co zrovna čtete? Dokázala by ta kniha zaujmout už prvními větami?