Bylo nebylo #63

Vážně bych se měla polepšit. Víte proč? Protože zrovna dočítám knihu, kterou jsem začala číst v pondělí. Není to strašné? Takhle pomalu jsem nečetla už hodně dlouho a vůbec netuším, co to způsobuje. Možná si jen vybírám špatné knihy, možná prostě nemám čas nebo mi schází chuť se do něčeho opravdu ponořit a nechat se světem té knihy pohltit. Možná se prostě jen projevuje moje lenost - sednout si k televizi je přeci jen méně náročné, než číst. Já ale viním to, že nemám pořádné místo, kde bych četla. 

Nemám žádné pohodlné křeslo, má postel je ve skutečnosti rozkládací křeslo, takže spím 20cm nad zemí na 70cm matraci, což není zrovna místo, kam bych se těšila (nedá se tam pořádně válet, takže se tam nedá ani pořádně číst) a jediné další místo, kam si můžu sednout je židle u mého stolu, kde mám notebook a kde taky jím a prostě dělám všechno možné a když tam sedím většinu doby co jsem doma, vážně se mi nechce tam sedět ještě další hodiny při čtení. Asi s tím budu muset něco udělat. Už jsem si koupila opravdickou postel, ale zatím ji nedoručili, takže mám pořád smůlu. Co ale vážně chci je pořádné křeslo. Velké, široké, nejlépe ušák, s polštáři tak akorát měkkými, takže tam člověk vydrží celé hodiny. Jako třeba tenhle krasavec: 

Jenomže to si zatím můžu nechat tak akorát zdát. Leda byste se na mě milí čtenáři složili. :)

No nic, konec blábolení a zpět k věci. Jsme tu, abych vás pomocí prvních vět nalákala k četbě knihy, kterou mám zrovna rozečtenou já. A o kterou se jedná?

Alex Scarrow - Jezdci časem

Anotace: Zahrávejte si s časem a známý svět… by se mohl změnit ve svět, jak ho neznáte.

Liam O’Connor měl zemřít v moři v roce 1912.
Maddy Carterová měla zemřít v letadle v roce 2010.
Sal Vikramová měla zemřít při požáru v roce 2026.
Ale několik okamžiků před jejich smrtí se zničehonic kdosi objevil a řekl: „Podej mi ruku…“
Jenže Liam, Maddy a Sal nejsou zachráněni. Najala je organizace, o jejíž existenci nemá nikdo ponětí, s jediným cílem – aby opravovali narušenou historii. Protože cestování časem je možné a někteří lidé by se rádi vrátili v čase a měnili minulost.
Proto existují JEZDCI ČASEM, aby nás chránili. Aby zabránili cestovatelům v čase ve zničení světa…

První věty:  "Je tady na palubě E ještě někdo?" vykřikl Liam O'Connor. Jeho hlas se rozléhal v úzké chodbě a odrážel se od kovových stěn. "Je tady dole někdo?"

No, začalo to dobře, pokračovalo ještě líp a kdybych nebyla líná, mohla jsem mít Jezdce časem už dávno přečtené, protože za normálních okolností by vás tahle kniha chytila a nepustila. Ty první věty? To je začátek konce života Liama, jednoho z hlavních hrdinů, který zrovna pátrá po posledních lidech na spodních palubách Titanicu. Není to dobrý začátek pro opravdu napínavou knihu?