Bylo nebylo

Teď jsem pár dní nepsala, protože nebylo o čem. Veškerý můj čas zabraly přípravy na velkou rodinnou oslavu a potom samotná oslava a vyspávání následků. Nebyl tedy čas na filmy nebo čtení. Seriál sleduju pořád ten samý, takže o tom také není moc co napsat. Rozhodla jsem se tedy využít nápadu z ostatních blogů o knihách a čtení. Zasloužilí blogoví čtenáři jistě vědí, že existují takzvaná meme. Jak já to chápu, někdo vymyslí pravidelné téma článku, takže třeba každou středu píše o knihách, na které se těší až vyjdou nebo si je koupí, v neděli hodnotí obálky knih, každé pondělí píše ukázku z knihy kterou právě čte aby nalákal ostatní čtenáře. Ostatní blogeři začnou tato meme také psát s odkazem na původního autora a máme veselou komunitu s pravidelnými příspěvky. Já hodlám vykrást meme zvané Bylo nebylo, i když to nebudu nazývat meme a nebudu na nikoho odkazovat. Tohle bude prostě pravidelný nedělní článek, kde napíšu první tři věty knihy, kterou právě čtu. Takže začneme dnes, a to knihou:

Edgar Lawrence Doctorow - Světová výstava

Anotace: Ve svém románu světoznámý představitel tzv. retrofiction ukazuje život v New Yorku v živých barvách třicátých let tohoto století. Doctorow oživuje vzpomínky na Bronx a Manhattan v době, kdy na ulicích ještě bylo bezpečno a rodiny v těžkých časech držely pospolu. Hoch jménem Edgar tehdy intenzivně vnímal své okolí, zachytil všechny jeho vůně, zvuky i zvyky, sladkobolné přísliby doby, jež vyvrcholily Světovou výstavou roku 1939.


První věty: Narodila jsem se v Clintonově ulici v Lower East Side. Byla jsem předposlední ze šesti dětí - dvou kluků, čtyř děvčat. Dva kluci, Harry a Willy, byli nejstarší.



Celá kniha je psaná takovýmhle objektivním a velmi úsporným až strohým způsobem. Dialogů málo, přesto příběh pěkně utíká. Zatím mám za sebou jen pár kapitol, ale myslím že přesto můžu rozhodně jen doporučit.