Lady a Tramp

18. 8. 2011

Lady and the Tramp (1955)

 Včera před spaním jsem se podívala na jednu klasiku - Lady and the Tramp. Světe div se, celou jsem ji viděla úplně poprvé. A mohu řict, že označení klasika si vážně zaslouží. Tenhle film se dětem jen tak neomrzí. A jak je vidět, ani dospělí jím nepohrdnou. A přesně takové filmy si zařazení do škatulky klasických zaslouží.
Příběh filmu je nejspíš každému známý, ale připomeňme si ho oficiálním textem distributora: Roztomilá psí slečna Lady žije spokojeně s mladou manželskou dvojicí. Spí v měkce vystlaném košíku a pyšní se třpytivou psí známkou, která je v jejích očích krásným šperkem. Hodně času tráví se svými kamarády, dvorným Fouskem a stárnoucím Barykem, který už dávno ztratil svůj proslulý čich. ve stejném městě, v rozeschlém sudu na okraji nádraží, žije toulavý pes Tramp. Živí se zbytky jídla na dvorcích místních hostinců a úspěšně uniká nástrahám svého úhlavního nepřítele, pohodného. Náhodné setkání Lady se světáckým Trampem na fenku silně zapůsobí. Láká ji volnost jeho života, neboť se u svých pánů cítí odstrkovaná kvůli očekávanému přírůstku do jejich rodiny. A když se k manželům nastěhuje diktátorská teta Sára se svými siamskými kočkami, Lady uteče a okusí nezávislý život po boku Trampa. jejich dobrodružství však pro Lady skončí v síti pohodného a před smutným osudem ji zachrání jen její známka. Psí tulák se ale nevzdává. Ví, že tahle psí slečna je mu souzena a je ochoten pro ni nasadit i vlastní život.

Mě spíš než samotný příběh zaujala kvalita animace. Už od prvních okamžiků filmu jsem si říkala, jak to tehdá (protože mě se to vážně zdá strašně dávno) dokázali udělat tak úžasně a prakticky dokonale. Walt Disney byl prostě génius. Samozřejmě chápu, že za film není zodpovedný jen on, ale jak říkali v bonusových videích, Walt se na výrobě svých filmů podílel od začátku do konce. Pomáhal utvořit příběh, vybíral animátory, scénáristy i všechny ostatní části ze kterých se film nakonec skládá. Pokud mi tedy nelhali, ale předpokládejme, že ne. To by si přeci nedovolili. Takže jsem se dozvěděla skutečně hodně. Třeba jak vznikají jednotlivé písně v Disneyovkách nebo to, že sám Disney vynalezl tzv. Story-boards, tedy techniku, kdy člověk spolupracující na vyvíjení příběhu kreslí jednotlivé části jako hodně schematický komix. Potom se sejde celý tvůrčí tým a dohaduje se, jestli jednotlivé části příběhu do sebe zapadají a jestli to takhle bude fungovat. Tím ušetřil spoustu peněz, ale hlavně měl velký význam pro celý filmový průmysl, protože dnes storyboards používá spousta filmařů. No nebyl úžasný? Také teď už vím to, že vyvíjení a následná výroba takového animovaného filmu v Disneyho době trvala klidně i 20 let od okamžiku, kdy někdo přišel s originální myšlenkou na nový příběh. Jediné, co by mě ještě zajímalo je, jak asi vypadal Disneyho pohřeb. Schválně jestli se dostavily i jeho originální postavičky..? To se asi nedozvím.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.