Forenzní antropologie

Včera jsem se pustila do jedné z nejnovějších knih v mé soukromé sbírce: Kde mrtví promlouvají od autorů Dr. Bill Bass a Jon Jefferson. Na obálce píšou, že se jedná o "Pohled do zákulicí legendární forenzní laboratoře známé jako Umrlčí farma". Tohle téma je v dnešní době dost známé, díky seriálu Sběratelé kostí (Bones), kde forenzní antropoložka pomáhá řešit vraždy v případech, kdy z těla nezbylo mnoho. Samozřejmě se jedná o velmi složitý proces, ale v podstatě jde o to, že Kůstka se podívá na kosti oběti a vyčte z nich pohlaví, věk a okolnosti smrti oběti. Na Umrlčí farmě forenzní antropologové zkoumají vliv různých podmínek na rozklad těla. Zatím jsem se dočetla vlastně jen, že člověk který celou knihu vypráví tuto "farmu" založil a jeho práce přinesla mnoho světla do rozkladu lidského těla. A protože mi tato kniha připomněla můj oblíbený seriál. Dneska opět koukám na Bones. A i když jsem ho sledovala v televizi, a později na počítači viděla díl za dílem všechny série, takže víceméně vím, kdo je vrah, stejně mě díly baví. To je zvláštní, protože např. u kriminálky Las Vegas, když jsem si vzpomněla kdo je vrah a jak se bude vyšetřování vyvíjet, díl jsem mohla vypnout, protože bych se u něj jen nudila.
Jinak kniha je to zajímavá. Jenom na můj vkus mállo akční. Ona tam vlastně není vůbec žádná akce. Autor klinicky popisuje případy které zkoumal a závery ke kterým došel a oživuje je vyprávěním jak se vlastně na tuto karierní dráhu dostal, jací významní profesoři ho učili, čeho ve svém oboru dosáhl apod. Škoda jen, že toho vyprávění je víc než popis samotné jeho práce. V první kapitole půl strany bylo o případu a zbytek vyprávění o jednom z profesorů, který se postupně stal jeho mentorem. V další kapitole zase zdlouhavě vypráví o amerických prériích, řekách Mississippi a Missury a o tom, jak tyto řeky byly přehrazovány a kvůli tomu byla zaplavena důležitá archeologická naleziště. On byl k jedné takové oblasti která měla být zaplavena přivolán jako antropolog, aby pomohl s výzkumem vesnice jednoho indiánského kmene. Kniha je sice zajímavá co se týče tématu i příběhů Dr. Basse, ale není moc zajímavě podaná. Je to škoda, protože takovéhle téma mohlo být zpracováno mnohem lépe. Hodlám ale ve čtení pokračovat. V malých dávkách knihu snad za pár dní zvládnu.

Jinak v příštích článcích se těšte na vyhodnocení ANTM a také na konečný počet mých knih k 9.8.2011 (ano, odhodlala jsem se je spočítat). Velikost toho čísla překvapila i mě. Takže se zatím loučím a těšte se na další příspěvky.