Tam se mi ale postupně nechtěly další knihy vejít, a i když polička značně změnila obsah (dětské knihy, pohádky apod. putovaly do skříně), stejně není nafukovací a nakonec jsem musela hledat jiné místo. Od rodičů jsem si vyprosila poličku, kde nejdřív bylo pár knih, cédéček a velká sbírka žab. S rostoucí sbírkou knih se CD přesunula do stojanu a nakonec i žáby putovaly jinam. Trochu jsem z nich vyrostla. S mou láskou ke knihám ale ani polička nestačila a hledala jsem další prostor k uložení mých pokladů. Další knihovna už by se do pokoje nevešla. A vlastně ani jinam do bytu. Nakonec se můj problém vyřešil, když jsme pořizovali nové postele. Rámy starých, jsme postavili ke stěnám i s matracemi, abychom se měly se sestrou o co opřít například při čtení v posteli :) Nevypadá to sice nejlépe, ale ukázalo se to jako velmi dobrý nápad. Na mém rámu se totiž postupně začaly hromadit knihy. Nejdřív jenom pár v růžku. Sbírka se ale pořád rozrůstá a nakonec stěna nad mou postelí vypadá takhle:
Krása, že? I když mě trochu trápí, že musím knihy skladovat v naprosto nevyhovujících podmínkách. Kvůli slunci stránky některých ze strany k oknu ztmavly a kvůli tomu, jak na sobě stojí se některým mačká papírový obal, i když se snažím ukládat je tak, aby k tomu nedocházelo. Navíc není možné skládat knihy podle jakéhokoliv pořádku. Ani tam už se ale další nechtějí vejít (začínám se trochu obávat závalu). Letos jsem se musela uchýlit k drastickému řešení. Používám i sestřin rám. Původně místo, které teď zabírají knihy okupovala tiskárna. Ta ale už pár let nemá barvu a nikdo se nějak neobtěžoval ji koupit. Takže tiskárna skončila ve skříni s dětskými knihami a má sbírka může znovu růst. Teď momentálně je tam i místo na knihy z knihovny, ale nebála bych se, že vydrží moc dlouho. :)
Tak co na to říkáte? Jinak kdyby vás zajímalo přesné číslo, tak vážně nemám nejmenší tušení, kolik knih už vlastním. Já se jen nemůžu dočkat vlastního bytu, kde by měly vyhrazenou pořádnou knihovnu a já hned vedle knihovny veliký ušák a pořádnou lampu.
0 komentářů:
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)