Miláček

17. 8. 2011

Dneska jsem byla velice těžko uspokojitelný divák. Pustila jsem si dva filmy, než jsem se nepotřetí trefila do něčeho, co by mě bavilo nebo zaujalo. První dva byly Flash of Genius (2008) a Before the Devil Knows You're Dead (2007). Oba vypadaly dobře, měly dobré hodnocení a oba mě zklamaly. Po prvních dvaceti minutách jsem věděla, že ani jeden z nich nedokoukám. Nakonec jsem pustila Miláčka a i přes nízké hodnocení na CSFD (49%) mě vážně zaujal. Příběh je o ženě, která je ve zkratce divná. Její rodiče ji silně poznamenali. Navzájem se milovali, ale svou dceru převážně ignorovali, naučili ji ale jednu důležitou věc: musí ve svém životě najít něco, pro co by cítila vášeň. A přesně to udělala. Rozhodla se, že smyslem jejího života je mít neobyčejné dítě. Necítí ale potřebu mít pro to dítě otce, aby se o něj nemusela dělit. Dítě si tedy pořídí díky známosti na jednu noc a vychovává ho podle svého. Na první pohled se zdá jako skvělá matka. S Paulem si hraje, učí ho být kreativní a samostatný, ničeho se nebát a všechno vyzkoušet. Problém ale je, že ho odmítá i jen na okamžik spustit z očí. Nechce, aby si hrál s dětmi na hřišti, chodil do školy, měl kamarády a chodil je navštěvovat. Sama nemá potřebu se socializovat s kýmkoliv, kromě svého syna, kterému přezdívá Loverboy. Paul ale rychle roste a začíná mít potřebu poznávat svět i jinak než po boku své matky. Chce se trochu osamostatnit a nemít za jediného kamaráda maminku. V šesti letech se dozví, že by měl správně chodit do školy a rozhodne se, že si tohle přání prosadí. Jeho matka to nechce dovolit, nedokáže se od něj odtrhnout, ale nakonec musí povolit. Paul začne chodit do školy, ale každý den ho matka vyzvedává brzy, kvůli návštěvám doktora. Namluví personálu školy, že má Paul spoustu alergií a je životně důležité, aby pravidelně dostával jakési injekce. Místo návštěv doktorů ho ale bere na různé výlety a nebo domů, kde tráví zbytek dne spolu. Paul už ale o takovéhle trávení času nestojí. Chce si hrát s dětmi, učit se nové věci od paní učitelky a pomáhat sousedovi opravit loď. Jeho matka nevidí jiné východisko, než svého syna i sebe zabít, aby mohli být navěky spolu a nikdo je od sebe nerozdělil. Jak film nakonec dopadl samozřejmě říkat nebudu, ale myslím, že každý divák znalý osvědčených filmových postupů si konec domyslí.
Film to byl skutečně zajímavý, i když se žádná velká akce nekonala a někoho by mohl nudit. Mě fascinovala postava matky, snažící se sebe i svého syna úplně odříznout od světa. Co by na jejich vztah asi řekl Freud? Jinak zpracování je to dobré, líbila se mi hudba i atmosféra. O matčině dětství se dozvídáme díky krátkým scénám s pohledy do minulosti, a tak si postupně domyslíme proč je sakra tak divná. Ale vlastně nemít takové problémy s vypouštěním svého syna do světa, byla by to vážně skvělá matka, jakou by si určitě přála spousta dětí. Já filmu dávám tři *** a teď na něj mohu pomalu začít zapomínat. Rozhodně to není jeden z těch, které bych si dávala stranou, abych se na něj mohla podívat kdykoliv znovu.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)