Četba vlaková

přes to, že mi včera cesta do Plzně a zpět domů zabrala nějakých osm hodin celkem, včetně tedy dvouhodinového čekání na nádraží v Ražicích po tom, co mi ujel navazující spoj, nezvládla jsem dočíst momentálně rozečtenou Meg Cabotovou. Bude to asi tím, že většinu cesty tam jsem prospala a část cesty zpět jsem jenom načuřeně koukala z okýnka a přemýšlela koho zabít za celé to nepříjemné cestování. Zbývá mi nějakých 60 stran, takže si myslím, že názor mohu vyjádřit už teď. Jedná se o knihu "velikost XL - Kila navíc přibývají" a zařadila bych ji do žánru na pomezí mezi sra*kovou a detektivkou. Hlavní hrdinka je beznadějně zamilovaná do svého domácího, bratra svého bývalého snoubence, který ji ale bere jen jako tu chudinku se zlomeným srdcem, kterou jeho bratr odkopl. Její domácí je mimochodem samozřejmě strašně krásný a úžasný a navíc soukromý detektiv. Ona je tloustnouci kancelářská krysa z jedné New Yorské koleje, bývalá popová zpěvačka a navíc má neustálou potřebu motat se do vyšetřování vražd, které se na její koleji dějí. V prvním díle (velikost L - Pár kil navíc nikoho nezabije) vyřešila vraždu několika studentek, které kdosi házel do výtahových šacht, aby to vypadalo, že se jedná o nehodu při adrenalinové činosti obyvatel koleje - jízdě na střeše výtahu a přeskakování na druhý výtah jedoucí opačným směrem. Heather vraždy vyřešila za ohrožení vlastního života a jediné co za to dostala bylo vynadáno. V tomhle díle se našla hlava jedné roztleskávačky, vařící se na sporáku v místní menze. Heather samozřejmě nemohla zůstat stranou, a i když jí od toho přátelé odrazují, zase strká nos kam nemá. Tentokrát by o něj ale vážně mohla přijít, protože její dva hlavní podezřelí mají tatínka s velice dobrými konexemi, kterému se nebude líbit kam se vyšetřování ubírá. Inu, uvidíme jak to celé dopadne.
Knížka je to vyloženě odpočinková. Nobelovu cenu za literaturu rozhodně nedostane, ale čte se dobře, příběh je zajímavý a napínavý právě tak akorát, aby vás vtáhl do děje, ale také aby vás nechal jít když budete potřebovat další čtení na chvíli odložit. I když víc než vyřešení vraždy mě zajímá, jestli se Heather tentokrát dožije happyendu. Romantika v sobě prostě nezapřu.



Jinak jsem si v Plzni udělala radost a v levných knihách pořídila dva nové přírůstky. Jeden byl obrovskou náhodou z nákupního seznamu - Doctorow a jeho kniha Světová výstava. Druhá mě zaujala názvem, takže jsem hodně zvědavá co se z ní vyklube. Mluvím o knize od Christophera Hitchense - Bůh není veliký. Anotace zní: Věříte? Nevěříte? A víte čemu??? Christopher Hitchens se erudovaně věnuje jedné z nejnaléhavějších otázek současnosti: zhoubné síle náboženství ve světě. V této působivé polemice s věřícími předkládá základní argumenty proti náboženství (a ve prospěch sekulárnějšího přístupu k životu), a to formou podrobné a poučené interpretace stěžejních textů hlavních světových náboženství. Hitchens vypráví o vlastních nebezpečných zkušenostech s náboženstvím a popisuje svůj vývoj k sekulárnímu nazírání na svět, založenému na vědě a rozumu. Je to svět, ve kterém jsou "nebesa" nahrazena záběry vesmíru získanými pomocí Hubbleova teleskopu, nad nimiž se nám tají dech, a Mojžíš s hořícím keřem ustupuje nádheře a symetrii dvojité šroubovice DNA. "Bůh nás nestvořil," píše autor. "To my jsme stvořili Boha." Náboženství, vysvětluje dále, nabízí zkreslenou představu o našem původu, o naší podstatě a o vesmíru. Tím, že je dětem vštěpujeme, jim škodíme - a ohrožujeme svůj vlastní svět. Vůbec nezáleží na tom, zda jste celý život věřící, nebo přesvědčení ateisté, či zda patříte k těm, kdo si o úloze náboženství v životě dosud neudělali jasno; polemika předložená na stránkách této knihy vás bezpochyby vyprovokuje k zamyšlení a možná i ke kritické revizi svých dosavadních životních hodnot.