Laurell K. Hamiltonová - Narcis v řetězech

Anotace: Další dobrodružství Anity Blakeové, lovkyně upírů a ženy s nerozhodným srdcem. „Poslední věc na tomhle světě, kterou potřebuju, je další chlap, který by se mi pletl do života. Nevím, co mám dělat s těmi dvěma, které už mám. Skutečnost, že jeden z nich je upíří vládce města a druhý ulfrik, vlkodlačí král, je jen část toho problému. Už to napovídá, jak hlubokou jámu si pod sebou kopu…“ Anita se vrací do St. Louis, konečně připravená čelit oběma mužům svého života a vyrovnat se s vlastní mocí. Netuší však, že několik měsíců, které strávila mimo město, narušilo rovnováhu sil nejen v upíří komunitě, ale i mezi skupinami kožoměnců. Je zapotřebí stvrdit triumvirát moci, jenž tvoří společně s upířím vládcem města Jean-Claudem a vlkodlačím králem Richardem, než dojde k nenapravitelným škodám – pokud k nim už nedošlo. Ale zatímco politické záležitosti se napravit dají, s citovými pouty to není zdaleka tak snadné, zvlášť když do Anitina života nečekaně vstupuje další muž a spolu s ním nová výzva, která může ohrozit samu Anitinu lidskou podstatu… 

Hned na začátek vás můžu uklidnit. Narcis v řetězech je jen názvem dalšího klubu. Odvíjí se od jeho majitele - Narcise a jeho zaměření - S&M. To je tedy vysvětleno. Navíc tentokrát se nedočkáme žádných příšerných vražd a Dolphova vyšetřování. Anita má dovolenou. Což samozřejmě neznamená, že by se válela někde na pláži. Pro Anitu totiž dovolená znamená řešení ještě víc problému než kdy dřív. Vše začne záchranou jejích leopardodlaků z Narcise v řetězech, kde se jich ujali jistí dominantní cizinci. Pro tuto záchranu se musí znovu spojit s Jean-Claudem i Richardem, protože jejich odloučení způsobuje víc škody než užitku. Alespoň z mocenského hlediska. Jenomže to by nebyla Anita aby vyřešením jednoho problému nevyvolala další a další jako jednu velkou lavinu. Navíc se v jejím životě objevuje nový osudový muž - Micah. Nimir-raj leopardodlaků, se kterým má Anita jako Nimir-ra více než silné spojení. 

Musím říct, že tahle kniha se mi už nelíbila tolik, jako předchozí díly. Ano, je to pořád stará dobrá Anita, plná akce, násilí, bezcinosti a sexu, ale tentokrát až příliš často Vše ostatní ustupovalo právě sexu. A ačkoliv mi v knihách rozhodne nevadí, tohle bylo občas trochu moc. Mohl za to vývoj příběhu, kdy Anita při silnějším propojení znamení mezi ní a zbytkem triumvirátu získala některé vlastnosti zbylých dvou - některé pozitivní, jako větší rychlost a sílu a také rychlost hojení, ale také negativní, jako Jean-Claudovu ardeur. Ardeur je nezkrotná touha, ukojitelná pouze sexem nebo alespoň sexuální energií. Anita se ji snaží zvládnout, ale odolávat se jí prostě nedá a tak i v okamžicích, kdy se člověk psychicky chystá na boj, dostane nejdřív aspoň trochu sexu (jako v okamžiku, kdy šla zachraňovat Damiana a hned jak viděla Jean-Clauda, dostalo se čtenáři jakési "kulturní vložky" a až potom se mohlo pokračovat v původní akci). Jak říkám, sex mi rozhodně nevadí a k Anitě prostě patří, ale čeho je moc, toho je příliš. 

Přesto se člověk dočkal dostatku akce, aby byl s knihou jako celkem spokojený, takže i když žbrblám, stejně dalšímu dílu na podzim zase neodolám. A vlastně ani nechci. Sérii o Anitě, popravčí upírů, mám moc ráda a baví mě. Jako rozptýlení jednou za čas je dokonalá. Líbí se mi jednotlivé příběhy každého dílu i sjednocující příběhová linie. Mám ráda všechny postavy a Anitu jsem si jednoduše zamilovala. Líbí se mi styl, jakým jsou knihy psané, je to čtivé a zábavné, i když občas mě trochu rozčiluje neustálé popisování každého člověka. Anita se setká s deseti novými postavami a Laurell nejdřív všechny pečlivě popíše fyzicky i časoprostorově (jak vypadají a kde právě jsou) a až potom můžeme pokračovat. Naštěstí tyto popisy plynule začleňuje do příběhu jako součást dění, takže se to dá docela bez úhony přežít. Na druhou stranu aspoň člověk ví, jak mají lidé v jeho hlavě vypadat, i když si všímám určitého typu, kterého se Hamiltonová drží jako klíště (musí mít každá druhá mužská postava dlouhé vlasy?). Musím ale uznat, že s množstvím knih a postav, které se v nich objevují a často zase velice rychle umírají, bych si asi s nějakou zvláštní originalitou v jejich vzhledu taky nedávala práci. 

Jediné, co mi vážně, vážně vadí je opět obálka. Už jsem tu na novou reedici Epochy nadávala a budu nadávat zase. Prostě tohle rozhodnutí nechápu. Prvních osm dílů mělo obálky naprosto přijatelné (pro mě krásné, ale chápu, že ne každý má stejný vkus) a oni se je prostě rozhodnou změnit a všechny díly, takže pokud u Epochy vyjde celý zbytek série, budu mít 8 dílů krásných a zbylých (zatím) 13 jednoduchých černých, protože papírové přebaly s neskutečně umělými lidmi prostě rovnou vyhazuju. Tentokrát předpokládám, že má být na obálce Micah s Anitou, i když ani jeden nevypadá tak jak má. A já prostě nesnáším, když se mi kdokoliv, ať už filmový tvůrce nebo vydavatel knihy, snaží vnutit svou představu o fyzickém vzhledu mých oblíbených postav. Tím mé nadávání končí. Děkuji za pozornost a pokusím se to příště omezit na minimum. 

Teď už jen zbývá říct mé konečné hodnocení. Pokud Anitu znáte, rozhodně po tomhle dílu sáhnete a pokud ne (a máte na ní věk), rozhodně doporučuji začít hezky od Provinilých slastí, protože tahle série za to prostě stojí. Není sice dokonalá, ale co je dnes dokonalé?

Páni, koukám, že jsem se nějak rozepsala...příště se budu muset víc krotit.

Dodatek Zpěvavého léta: