Postcrossing

Znáte tuhle obrazovku? Znáte Postcrossing? Pokud ne, velice vás lituji. O co se jedná? Přeci o komunitu posílající si navzájem pohlednice po celém světě, kterou najdete na adrese http://www.postcrossing.com/. 

Funguje to tak, že se zaregistrujete, vyplníte svou poštovní adresu a profil a potom zažádáte o vygenerování adresy někoho na světě. Systém náhodně vylosuje některého uživatele, vy si přečtete jeho profil (co chce abyste mu napsali, co chce na pohlednici mít) a potom na základě informací, které takhle získáte, nadepíšete pohlednici. Nesmíte zapomenout správně opsat adresu (pozor i lidé používající jinou abecedu, jako rusové, japonci apod. mají adresu vypsanou latinkou, takže se není čeho bát) a hlavně na pohlednici napsat její jedinečné ID. Potom jí donesete na poštu, kde vám ji ofankují a už může cestovat (po Evropě to stojí 20 Kč, po zbytku světa 21). Až pohlednice dojde, uživatel, kterému jste ji poslali ji pomocí ID zaregistruje a vám se přičte jako doručená. Za každou jednu odeslanou pohlednici vám někdo na světě pošle jednu svou. Ze začátku jsem z toho byla trochu nervózní, ale skutečně to funguje. Když se podíváte na mou aktuální stránku postcrossingu, mám 35 doručených, 2 ještě putují a 37 mi jich už přišlo. 

Postcrossing je skutečně skvělý systém. Já strašně ráda dostávám pohlednice, ale nechci mít nějakého stálého kamaráda na dopisování. Takhle mi chodí pohledy z celého světa. Doslova. A vždy se dozvím něco nového a zajímavého. Někdo napíše jen krátký pozdrav, ale jsou lidé, kteří se skutečně rozepíšou, až se divím, jak se jim to na tu pohlednici vejde. Navíc je velice nepravděpodobné, že by si vás stejný člověk vylosoval víckrát, takže se jedná jen o takové fascinující výkřiky do temnoty. Nehrozí, že by si s vámi chtěl někdo dopisovat, pokud to sami nechcete. O svou adresu se také nemusíte bát, protože není na vašem profilu zobrazena trvale, ale vidí ji jen ten, komu jste zrovna vylosovaní, aby vám poslal pohled. 

Nejvíc pohlednic dostávám i odesílám z (do) Ruska, Německa, Běloruska, Taiwanu a Číny. Jinak už ale mám posbíraný docela kus světa, hlavně Evropy: Finsko, Švédsko, Litvu, Lotyšsko, Nizozemí, Irsko, Velkou Británii, Francii, Polsko, Ukrajinu, Turecko, Indii,  Japonsko a Spojené státy. Navíc jsem si na profilu zažádala o posílání především černobílých pohlednic, takže těch mám skutečně nejvíc. I když musím vás upozornit, že ne všechno černobílé je automaticky krásné. To ale uvidíte, protože se s vámi chci v několika dílech o své přírůstky podělit. Tak jdeme rovnou na to.

Krásná pohlednice z Polska, zobrazuje údajně strašně známou ulici Mariacku v Gdańsku

Skvělý pohled Amsterdamu, který skutečně přišel z Holandska, kdo by to byl řekl.

Tenhle pohled přišel z Japonska a jeden z mých nejoblíbenějších. To na čem slečna visí je Eiffelovka a jestli se dá věřit popisu na zadní straně pohledu, fotografie vznikla v roce 1938.

Jedna zajímavá z Francie, slečna, která mi ji poslala na druhé straně píše o lidech, sekajících ještě dnes trávu ručně kosou a sušící seno třeba pro králíky (jako by to musela říkat člověku s babičkou na vesnici, která má králíkárnu za domem).

Další je z Taiwanu a slečna mi dokonce ve své zprávičce přeložila, co znamená ten nápis po straně - chci jít ven a hrát si.

A nakonec dnešní přehlídky tu máme jedno Německo. Tenhle pohled pochází z Ikey, ale je tak krásný, že by člověk na první pohled rozhodně neřekl, že se jedná o pouhý reklamní předmět.

Tak, to je pro dnešek vše. Příště se můžete těšit na víc pohlednic a míň mých keců, ale bude to zase až za pár dní, protože nechci celý blog zaplnit pouze obrázky pohledů. Jinak se omlouvám za vzhled jednotlivých fotografií, ale za boha nedokážu vyfotit hranatý předmět rovně, aby se dal jednoduše oříznout a neměl kus useklý, takže jsem pohlednice opřela a foťák položila na stůl, aby byly co možná nejlepší, taková perspektiva má ale na svědomí to, že se fotografie nedá oříznout bez zbytkových cancourků po stranách, takže to prosím omluvte. Do příště zkusím vymyslet nějaký lepší systém.