Knižní povídání #2

16. 10. 2012


Knižní povídání je můj vlastní projekt, který ale naprosto ve všem vychází z Knižní zpovědi od Fanty. Celé vysvětlení najdete v prvním dílu, stačí kliknout na štítek Knižní povídání a hned jste tam. Ale teď už nebudu zdržovat a jdeme rovnou do toho. Tenhle díl bude o kupování a půjčování knih.

1. Raději si knihy kupuješ nebo půjčuješ?
Já osobně si poslední dobou knihy už jenom kupuju. Nemám ráda, když mám na čtení nějaký časový limit, který bych měla, i kdybych si půjčila knihu od známého. Možná mi neřekne "do dvou týdnů ji chci mít zpátky", ale já mám stejně takový pocit, že bych si ji měla rychle přečíst a zase vrátit a to mi potom kazí zážitek z knihy.

2. Jak často kupuješ knihy?
Kdykoliv mám peníze. Poslední dobou většinou víckrát do měsíce, ale nemám nějaký pravidelný interval. Teď se to ale snažím vážně omezit (slibuju si to už několik posledních dílů Co je nového, protože se vždycky zhrozím, kolik jsem toho zase nakoupila.)

3. Kde je kupuješ?
Protože v mém městečku máme jen dvě malá soukromá knihkupectví, ve kterých je velice omezený výběr, nejčastěji nakupuju na internetu. Poslední dobou vítězí bux, díky tomu, že jsem se konečně zapojila taky do knižního klubu, ale nakupovala jsem už asi v každém větším e-shopu. Jinak když jsem někde ve větším městě, vždycky zaskočím do Levných knih a nebo když potřebuju zabít čas, vlezu prakticky do každého knihkupectví, které potkám. I kdybych se měla jen podívat.

4. Kolik jsi za ně ochotná najednou dát?
Všechno co mám! No dobře, tak možná ne všechno, ale hodně určitě. Většinou když už objednávám, tak hromadně (poštovné je mrcha), takže se mé nákupy pohybují kolem 1000 korun, ale co vím, tak můj rekord je přes 2000 (tam ale byly i nějaké dárky, ne jen všechno pro mě). Při takovém tisícikorunovém nákupu se pak ale nějakou dobu vždycky držím zpátky, přecejen, nejsem milionář.

5. Podle čeho si knihy vybíráš?
V kamenném knihkupectví se nechám vést instinktem - zajímavý název, případně rovnou obálka, pokud je vidět, potom anotace a pak náhodně otevřu knihu někde uprostřed a pokusím se začíst, jestli se mi bude líbit. Nakonec kouknu na cenu, která často rozhoduje, pokud knihu vůbec neznám.
Na internetu pak nakupuju podle svého nekonečného seznamu a podle toho, na co mám zrovna chuť si přečíst - seznam vzniká podobně, je to kombinace mého vlastního instinktu a recenzí z blogů.

6. Dostáváš knihy jako dárky?
Ano, už jsem na to rodinu naučila - před Vánoci nebo narozeninami vždycky dostanou seznam knih, které momentálně chci nejvíc a oni už se mezi sebou domluví, kdo mi kterou pořídí. Nákupy podle jejich instinktu totiž často nedopadno úplně slavně, případně se mi podívají do knihovničky, koupí mi druhý díl něčeho o čem už týdny básním a já protože o tom nevím, si ho za pár dní koupím sama.

7. Co děláš s knihami, které vlastníš, ale přestaly tě bavit, nebo se ti nikdy nelíbily (nevhodný dárek, impulzivní koupě).
To záleží na situaci. Dětské knihy se přesunuly do skříně v chodbě a na poličce zbyly jen ty nejoblíbenější. Pokud dostanu nebo si koupím něco, co se mi nelíbí, většinou to v knihovně ještě dlouho zůstane, až po čase udělám hromadný úklid. Ten jsem dělala nedávno a knihy jsem nabídla v bazárku tady na blogu, ale nikdo se nakonec neozval (čemuž se ani moc nedivím), takže je nabídnu knihovně a zbytky antikvariátu.

8. Půjčuješ si knihy od známých nebo z knihovny? 
Poslední dobou si knihy nepůjčuju, ale když jsem to ještě praktikovala, tak jsem kombinovala obojí, i když knihovna většinou početně vyhrávala. Naše městská knihovna je naštěstí dobře zásobená, takže jsem si tam vždycky vybrala a protože se tu málo čte, nemusela jsem většinou ani moc dlouho čekat.

9. Jak zacházíš s knížkami, které si půjčíš?
S téměř náboženskou úctou. Pokud je přenáším v tašce, vždycky si dávám pozor, aby jim nic nepomačkalo měkkou vazbu nebo i stránky (to se mi občas stane v kabelce). Nepřibližuju se k nim s jídlem ani pitím a snažím se je co nejdřív vrátit, abych minimalizovala nebezpečí.

10. Jsi ochotná někomu půjčit knížku?
Dřív jsem to dělávala naprosto běžně, ale po několika insidentech, kdy se mi knížky dlouho nevracely, nebo mi je lidé vrátili poškozené, jsem přestala. Teď už se najde jen pár lidí, kterým se svými poklady věřím a jsem ochotná jim je půjčit.

11. Už se ti stalo, že ti ji nevrátili, nebo vrátili poškozenou?
Jak už jsem říkala, pár takových situací tu bylo. Dvě knihy mi pořád chybí, protože už se s danými lidmi nevídám tak často, takže je vrácení trochu problematické (navíc jeden z nich ji nejspíš už dávno ztratil). A občas se mi i u těch nejpečlivějších a nejopatrnějších lidí stalo, že mi vrátili knihu poškozenou. Sice chápu, že se to občas prostě stane, ale měli by si dávat větší pozor. Teď už to neriskuju.


0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.