Knižní povídání #4

30. 10. 2012


Knižní povídání je můj vlastní projekt, který ale naprosto ve všem vychází z Knižní zpovědi od Fanty. Celé vysvětlení najdete v prvním dílu, stačí kliknout na štítek Knižní povídání a hned jste tam. Ale teď už nebudu zdržovat a jdeme rovnou do toho. Tenhle díl bude o knihách obecně a zvláštnostech při čtení.

1. Co si myslíš o dávání knih do antikvariátů?
Já jsem rozhodně pro. Sama v antikvariátech nakupuju a pokud knihovna nebude mít zájem o knihy, které jsem při úklidu vyřadila, půjdou do antikvariátu.

2. Našla jsi někdy v knize nějakou památku po předchozím majiteli?
Překvapivě ano, našla. Jednou jsem v knize z antikvariátu našla dvě fotografie (byly černobílé, byl na nich jezevčík a zezadu byly popsané jako dopis). Občas se v těch starých najde také věnování nebo dokonce jsem občas našla ex libris (vlepený obrázek označující vlastnictví knihy), něco na tenhle způsob:

3. Necháváš v knihách nějaké poznámky pro budoucí generaci?
V beletrii nikdy, občas jsem si něco tužkou podtrhla v učebnici, ale pokud nebyla moje, vždycky jsem se snažila to zase pořádně vygumovat. Nechápu lidi, kteří v knihách z knihovny podtrhávají třeba pastelkami nebo zvýrazňovači. Jediná kniha, která by mohla působit jako vzkaz pro budoucí generaci je moje učebnice na němčinu ze střední školy. S kamarádem jsme si v ní dopisovali, kreslili, já tam vyplňovala cvičení a podrtrhávala a všude po okrajích jsou věty jako "to je nuda!", "nesnáším němčinu" apod.

4. Využila bys některé knihy jinak než ke čtení?
Občas jsem s knihou někoho přetáhla po hlavě (to spíš spolužáky učebnicí) nebo jsem jednou plácla psa, protože zlobil a já ho potřebovala rychle potrestat než toho nechá a zrovna nebylo nic jiného po ruce. A jednu dobu jsem používala dvě knihy jako podložku pod notebook aby k větráčku mohlo víc vzduchu a notebook se nepřehříval. To už teď mám ale ošetřené skutečnou podložkou.

5. Dokážeš číst víc knih najednou, nebo preferuješ čtení jedné za druhou?
Já rozhodně nikdy nečtu víc knih najednou. Pokud mě některá přestane bavit, prostě ji odložím a vrátím se k ní třeba za pár měsíců, ale že bych měla jednu rozečtenou a začala číst druhou? To nikdy. Vždycky mi přijde, že pak o něco přicházím.

6. Brečíš někdy u knih? Dostáváš záchvaty smíchu?
Ano a ano. Rozhodně. Já se rozbrečím docela snadno, pokud jsem do knihy správně zainvestovaná a nic mě neruší a záchvaty smíchu jsou naprosto běžnou záležitostí. Občas když čtu na veřejnosti se lidé po mě divně podívají, ale to je jejich problém, většinou už to ani nevnímám.

7. Děláš při čtení něco neobvyklého, nějaký zlozvyk?
Pokud vím tak ne. Rozhodně si žádný neuvědomuju. Občas když čtu s hlavou skloněnou, tak si opakovaně dávám vlasy za uši, protože mám pocit, že pořád vylejzají a za chvíli mi spadnou do obličeje, ale to mě většinou rychle přestane bavit, takže si udělám culík nebo drdol a je po starostech.

8. Kde nejraději čteš a v jaké pozici?
Nejraději asi v posteli nebo u stolu na židli. Poslední dobou se snažím najít perfektní křeslo, které by bylo dost velké a pohodlné, abych v něm vydržela několik hodin. A pozice? Ty střídám každých pár minut. Většinou na posteli začnu v tureckém sedu, potom se opřu, potom sklouznu do lehu na zádech, pak jeden bok, druhý bok, zase na zádech, pak na břiše, ale to začne být rychle nepohodlné, zase si sednu a tak pořád dokola. Už jsem párkrát četla v opravdu krkolomných polohách, ale ty by se špatně popisovaly.

9. Kde se ti čte špatně? Ruší tě, když okolo tebe lidé mluví?
Kdekoliv kde je málo světla, na to jsem háklivá. Proto mě taky rozčilovalo, když jsem dojížděla do školy, že v autobusu nikdy nesvítili dost na čtení (třeba v zimě ráno, když je ještě tma). A potom na návštěvě u babičky. Vždycky si s rodinou rychle sdělím co je nového a ponořím se do knížky, ale většinou je tam větší setkání rodiny, kdy lidé mluví přes sebe, děti křičí, psi štěkají, televize hraje, prostě blázinec. To mi při čtení opravdu vadí.
Jinak mi mluvící lidé nevadí, pokud nemluví přímo na mě. Většinou je dokážu zignorovat a číst dál, na veřejnosti pak mám v 99 případech ze 100 sluchátka, takže jsem úplně ve svém světě, kam se nikdo nedostane.

10. Když tě nějak zaujal autor, snažíš se od něho mít co nejvíce děl?
Ano, tohle dělám pravidelně. Už mám celého Douglase Adamse, Austenovou, vše co se mi povedlo sehnat od Kulhánka, pracuji na Murakamim (Harukim, ne tom druhém) a Hemingwayovi. Chtěla bych zapracovat ještě na Ricku Riordanovi, Patricku Nessovi, Scottu Westerfeldovi, Sarah Watersové, Kate Mosse, Paolinim, Thomasu Harrisovi a spoustě dalších.

11. Zničila jsi někdy knihu? Jak a proč?
Jednu knihu se mi povedlo opravdu poškodit, když se mi v kabelce vylilo pití, ale to nebyla moje chyba. Jednou jsem ale knihu záměrně zničila. Byla to jedna taková o ničem a hodně poškozená z bazaru v knihovně. Já do jejích stránek vyřízla díru, jako tajnou schránku, abych měla kam schovávat klíček od deníčku. Já vím, zní to směšně, ale to mi mohlo být možná 12, 13? Nevím, už si to přesně nepamatuju. Teď už bych něco takového rozhodně neudělala.

Tím pro dnešek končíme a příště se budeme zabývat čtením v dopravních prostředcích, takže se máte na co těšit.

4 komentářů:

Bastera řekl(a)...

Já poslední dobou nakupuji zásadně v antikvariátu, mám odtamtud skoro nové knihy za poloviční cenu :) Kreslit nebo psát do nich jedině do učebnic a obyč. tužkou :) Knihy čtu víc najednou, protože mám většinou jednu na doma a jednu na cesty :) Teda Ty ničitelko knih! :)

Ohana řekl(a)...

Já antikvariáty miluju, ale většinou tam nakupuju jen klasiku (a doma zjistím, že mě to číst stejně nebaví). Zatím jsem neměla štěstí na nějaké zánovní antikvariátní knihy.
Zvláštní kniha na cesty a na doma mě nikdy nenapadla. Většinou když vím, že budu někam víc cestovat a tahat sebou tašku na delší vzdálenosti, tak si prostě na doma vyberu skladnější výtisk a zase na druhou stranu třeba o prázdninách se snažím číst ty tlustospisy, které sebou nechci nosit po kabelkách.

Rodaw z Knihánkova řekl(a)...

Skvělý článek! Moc se těším na další :)

Ohana řekl(a)...

Díky :)

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.