Postcrossing #8

20. 10. 2012

Na delší dobu poslední díl postcrossingu. Nebojte se, bude pokračovat hned, jak se mi sejde větší množství pohlednic. Zatím ale bude utrum, protože i když mám dostatek pohlednic odeslaných, nějak pořád ne a ne další přijít. Může to být tím, že ke mě putují z opravdu exotických míst, takže se máme všichni na co těšit. Může to být taky tím, že moje adresa zrovna nebývá vybírána. Možná je to nárůstem českých postcrosserů, kdy možnosti adres z České republiky přibyly. To už by ale co se týče konspiračních teorií stačilo a jdeme se radši podívat na pohlednice.




Tahle zajímavá černobílá pohlednice přišla až z Taiwanu. Máte někdo tušení, co na ní je? Protože já netuším. Slečna Emilly mi psala, že je to jediný černobílý, který sehnala, ale už mi nějak zapomněla napsat, na co se to vlastně dívám. Každopádně podle toho okénka ve stroji to vypadá možná na kávu. Tušíte co by tohle mohlo být? Ať je to cokoliv, mě se to dost líbí. :)



Další zvláštní pohlednice je z Holandska. Přišla od 37 leté ženy, která žije se dvěma kočkami (Olivií a Anakinem) a pracuje na kozí farmě. Moc se mi líbil citát, který na pohlednici napsala: "Save this Planet! It's our only source of chocolate!" To mě opravdu rozesmálo :D


Tenhle pohled dorazil pro změnu z Indie. Jsou na ní bratři Wrightové (Wilbur a Orville), kteří v roce 1903 vynalezli první letadlo. Fešáci, co? Jinak mi odesilatel (z toho jména vážně nepoznám, jestli muž nebo žena) také napsal něco o známce, která je první vonnou známkou, vydanou Indickou poštou v roce 2006. Mělo by se jednat o vůni santalového dřeva, ale bohužel na své dlouhé cestě asi vyčmuchla, protože já necítila vůbec nic. I tak je to ale zajímavé - vonné známky.



Opravdu krásný pohled z Finska. Já mám ráda černobílé fotografie a slečna má ráda kávu, takže vybrala takovou dokonalou kombinaci. Při nadepisování mé pohlednice poslouchala hudbu a dívala se do tmy za oknem, na které zrovna dopadaly první kapky deště. Přesně takové večery miluju, ať už na nadepisování pohlednic, nebo ještě lépe: na čtení.


S touhle pohlednicí jsem měla svůj první problém v rámci postcrossingu. Měla totiž chybné ID, takže jsem ji nejdřív nemohla zaregistovat a musela jsem vyplňovat formulář s otázkami, jako je jméno a lokace odesílatele, vzhled pohlednice a podobné vychytávky. Musím ale říct, že správné ID dohledali opravdu rychle a potom už s registrací nebyl nejmenší problém. On totiž Michael v ID napsal 358 namísto 385 a hned má člověk na půl odpoledne zábavu po detektivsku (to asi není tak úplně slovo, že?).


A nakonec ta naprosto nejdivnější a nejvtipnější pohlednice ze všech, které si ke mě zatím našly cestu. Kachňata v zadních kapsách kalhot. Jakože cože? Slečna z Holandska doufala, že mě tím rozesměje a to se jí rozhodně povedlo. Co vy? Líbí?

A to už je tedy opravdu všechno. Nemám, co víc bych mohla ukázat. Jen doufám, že zbylé pohlednice brzy dorazí, abych mohla odeslat další. A že se těch 7, které mi ještě mají přijít, někde neztratilo.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.