Bylo nebylo #2

Podruhé pravidelný nedělní článek, kde napíšu první tři věty z knihy, kterou právě čtu. Dnes je to:

Sarah Watersová - Malý vetřelec

Anotace: Po dvou románech z viktoriánské Anglie: Zlodějce a Špičkou jazyka, se současná nejúspěšnější britská spisovatelka kvalitní beletrie představí v jiné době, jiném prostředí i jiném druhu vztahů. Malý vetřelec je zasazený do doby po druhé světové válce, na anglický venkov - do dříve opulentního, nyní chátrajícího sídla, a jeho středobodem je tentokrát heterosexuální vztah. Sídlo je přes dvě stě let domovem zámožné rodiny Ayresových: syn Roddy, který se vrátil z války, se pokouší v rychle se měnící době majetek spravovat, jeho matka usiluje o zachování dekoru, obyčejů a starého pořádku a jeho sestra Caroline, která se vůbec nehodí do role příslušnice vyšší třídy, na sebe bere úkoly, jež dříve plnilo početné služebnictvo, a v holinkách pracuje na zahradě. Do rodiny zcela zásadně zasáhne lékař z blízkého městečka, dr. Faraday, který jako chudý kluk kdysi dům navštívil při jakési dobročinné akci pro chudinu. Celý román má svoji druhou, velice temnou stránku, díky které se zatím poslední román Watersové může směle řadit mezi nejlepší díla duchařské literatury.

První věty: Poprvé jsem Hundreds Hall spatřil v létě po první světové válce, když mi bylo deset. V té době Ayresovi stále patřili v kraji k zámožným a vlivným lidem a u příležitosti státního svátku uspořádali zahradní slavnost. Stál jsem nastoupený v řadě spolu s dalšími dětmi z vesnice a držel ruku zdviženou ve skautském pozdravu, zatímco paní Ayresová a plukovník nám jednomu po druhém předávali pamětní medaile.

No nechtěli byste se rovnou začíst? Já rozhodně ano, ale zatím jsem teprve u třetí kapitoly. Snad s tím teď pohnu, když už jsem zpět z "dovolené".