Bylo nebylo #45

Minulý týden jsem si stěžovala na svůj problém se začtením se do knihy. Ten rozhodně vyřešil Noční cirkus. Takhle kniha je opravdu skvělá a myslím, že se příští týden dočkáte recenze, ale uvidíme, podle toho jak budu stíhat číst recenzáky. Každopádně, teď, když se vyřešil můj problém s náladou na čtení se objeví problém s časem. Od pondělka totiž začínám chodit do práce. No, spíš by se tomu dalo říkat praxe, protože stejně nedostanu zaplaceno, ale každopádně to bude znamenat, že už nebudu mít tolik času na čtení, takže bude chuť a pro změnu ne moc času. Uvidíme, jak moc mě to poznamená a jak moc to poznamená blog, ale zatím se rozhodně nemáte čeho bát. 

Vraťme se ale k hlavnímu bodu programu - Bylo nebylo pro tento týden. Bude se jednat o knihu maličko mimo běžné žánry tady na blogu, ale jak víte, já se rozhodně nezaměřuju jen na jeden nebo dva, které jsou momentálně mezi vámi, čtenáři, oblíbené, ale občas odbočím. Zatím jsem neslyšela žádné stížnosti, takže v tom budu směle pokračovat a to právě knihou:

Daisy Goodwinová - Má poslední vévodkyně

Anotace: Američanka Cora Cashová se do Anglie vydává hledat budoucího manžela z donucení – její matka se totiž nehodlá spokojit s nikým menším než baronem nebo vévodou. Když se zamiluje do toho, u kterého by to čekala nejméně – Iva, devátého vévody z Warehamu –, a posléze přijme k matčině velké radosti jeho nabídku k sňatku, netuší, jak spletitou hru plnou intrik, lží a tajemství právě odstartovala. Brilantní románový debut z Anglie konce 19. století.

První věty: Čas návštěv se pomalu chýlil ke konci a úzkou uličkou mezi newportskými sídly a Atlantským oceánem jen jednou za čas projel osamělý kočár, jak tudy ptáčník tlačil svůj vozík. Newportské dámy ukončily návstěvy brzy odpoledne - některé proto, aby se mohly připravit na poslední a nejdůležitější ples sezóny, jiné, aby to tak alespoň vypadalo. Obvyklý hlomoz a ruch na Bellevue Avenue utichl: smetánka odpočívala v očekávání nadcházejícího večera a ticho přerušovaly jen vlny pravidelně narážející na skály.

Tak, ani to nebolelo. Nebo se vám taky někdy stane, že potřebujete oddech od svého běžného žánru knih? Poslední dobou jsem četla samé YA a fantasy a musím říct, že mě to začalo maličko otravovat. Přesedlala jsem tedy na Vévodkyni a musím říct, že ta se hodí naprosto dokonale. Nic paranormálního, jen staré dobré vztahy, intriky a skandály. A zatím musím říct, že navíc opravdu dobře napsané, uvidíme, jestli s narůstajícím počtem stránek nebude čtivost klesat, ale zatím to tak nevypadá a já mám zase jednou o zábavu postaráno.

A na závěr jen připomínám, že dnes končí soutěž, takže máte poslední možnost nasbírat extra vstupy, než zítra vyhlásím vítěze. Věříte svým šancím? Těšíte se?