Postcrossing #6

Já miluju, když na mě ve schránce čeká něco jiného než účty a letáky. Vy ne? Co se stalo s posíláním dopisů a pohlednic? Naštěstí pohlednice se vrací díky projektu postcrossing, který spojuje lidi z celého světa v jedné obrovské síti náhodně losovaných adres a posílání pohlednic. Je to jistě chvályhodná činnost, navíc když je celý projekt zdarma (až na cenu známek a pohlednic, které posíláte vy). Vy už o něm ale určitě všechno víte, takže se rovnou můžeme pustit do mých nejnovějších přírůstků. Začneme těmy úplně nejkrásnějšímy z poslední doby:

Na úvod musím říct, že pohlednice není až tak moc žlutá, je spíš jako starý papír, ale nepovedlo se mi ji vyfotit, ať jsem ji nasvítila jakkoliv. Tahle kráska přicestovala z Číny a je na ní promenáda Jin Li v provenci Sichuan. Říká vám to něco? Mě taky ne, ale moc se mi líbí styl kresby, který tady byl použit a vůbec je celá taková hezká.

Další krásný kreslený pohled, tentokrát z Finska. Paní mi ji poslala, protože je černobílá a navíc odpovídá právě probíhajícímu vinobraní a zavařování, které ve Finsku tou dobou bylo aktuální. Já pořád říkám, že v jednoduchosti je krása. Nemyslíte?

Odesilatel téhle krásné pohlednice s motivem Lublinu mi psal, že bohužel jediná černobílá pohlednice, kterou má, je z Prahy, takže mi ji nechtěl posílat a místo toho vybral tuhle. Rozhodně se nezlobím, protože tahle je moc hezká. On sám je z Polska, ale půl roku žil v Čechách v Ústí nad Labem, moc se mu tam líbilo a chtěl by se jednou vrátit.

Tahle pohlednice je krásná sama o sobě. Miluju podobné staré portréty. Když jsem se ale podívala z druhé strany, zjistila jsem, že se jedná o spisovatelku Floru Thompson a že pohlednice pochází ze série Modern classics od nakladatelství Penguin group. Tím se v mých očích stala ještě krásnější, protože to má přece souvislost s knihami!! Bohužel tuhle autorku neznám a ani o jedné její knize jsem neslyšela, dokonce od ní ani nic nevyšlo u nás, ale to vůbec nevadí. Stejně mám strašnou radost.

Spolu s Florou dorazila ve stejný den i tahle nádherná kočka. Přišla jenom z Německa, ale jedná se o fotografii "Přátelské městské kočky" z New Yorku z roku 1951. Je to prostě dokonalá kombinace - fotografie kočky, která ale není přehnaně rozkošná, je to černobílé, staré a z New Yorku. Nemůžu si na nic stěžovat a jen tenhle pohled uctívat jako jeden z nejkrásnějších v mé sbírce.

A tady máme vítěze dnešního dílu mých nejoblíbenějších pohlednic. Není nádherná? Ta fotografie se jmenuje "Stěhování" a nevím, ale mě to prostě přijde vtipné a vážné zároveň, divné a krásné a prostě úžasné. Přišla ze Spojených států, konkrétně z Jižní Dakoty a slečna píše, že bydlí v městečku u Mount Rushmore (ta skála s vytesanýma hlavama) a pracuje v obchodě se suvenýry, takže každý den mluví se spoustou turistů a poslouchá příběhy o jejich cestách a o místech odkud pochází. To zní jako docela hezký život :)

Tak to je pro dnešek vše. Musím to množství na jeden článek omezit. Příště se můžete těšit na ty méně hezké až po ty úplně vyloženě ošklivé. Samozřejmě jsem ráda za každý pohled, který mi přijde a rozhodně bych žádný třeba nevyhodila nebo tak něco, ale určitě vždycky víc potěší, když člověku přijdou ty opravdu krásné černobílé se starými fotografiemi nebo klidně barené a nečím jednoduše kouzelné. Jak se vám líbila dnešní dávka? Také máte tak rádi staré fotografie jako ta úplně poslední?