Laurell K. Hamilton - Obsidiánový motýl

16. 1. 2012

Anotace: V životě Anity Blakeové se vyskytuje hodně netvorů. Někteří z nich jsou lidé. Mezi ně patří i muž jménem Edward, nájemný lovec se specializací na nadpřirozeno. Ten ji požádá, aby mu pomohla vystopovat největší zlo, s jakým se kdy potkala. Cosi, co vraždí, mrzačí a beze stopy mizí do noci. Cosi, čemu se Anita bude muset postavit naprosto sama…
"Jmenuju se Anita Blakeová. Seznamte se prosím s Edwardem... Edward je nájemný vrah. Specializuje se na nestvůry. Upíry, kožoměnce, cokoli si vzpomenete. Jsou takoví jako já, co jedou podle zákona, a pak je Edward, kterého dodržování zákonů a vlastně ani etika nikdy moc nezajímaly. Dává všemu rovnou příležitost. Jsem jeden z mála Edwardových přátel, ale je to jako kamarádit se s ochočeným leopardem. Spává stočený do klubíčka v nohách vaší postele, nechá vás, abyste ho hladili po hlavě, ale stejně vám pořád může kdykoli rozsápat krk…"
Anita, stejná jako vždycky. Není na co si stěžovat. Další kniha ze skvělé série. Začíná případem, končí vyřešením případu. End of story. Žádné napínavé konce, aby si člověk ukousal všechny nehty než vyjde další díl. Tak se mi to líbí. Tentokrát příběh extrémně děsivý a nechutný. Minimum sexu ale zato spousta citů. Překvapivě od Edwarda. Konečně se tato postava zbavuje části tajemství, která ho obklopuje a dostáváme se mu trochu pod kůži. Na jednu stranu je mi to líto, protože Edwarda jsem měla ráda přesně takového jaký byl, tajemný a smrtící. Objevil se, zabil vše co mu přišlo do cesty a zase zmizel. Ale na druhou stranu je hezké se o něm něco málo dozvědět. Minimálně je hezké, jak moc mu záleží na Anitě. Zase mi ale chyběli Jean-Claude a Richard, kteří se v tomto dílu objevují jen snad v jedné kapitole. Richard dokonce ani osobně, jen jako vzkaz předaný Edwardem. Dost se o nich mluví, protože Anita se přeci musí rozhodnout, ale osobně tam nejsou ani jeden. 
Laurell ale opět nezklamala. Kniha byla plná napětí a nadpřirozených potvor a to je přeci důvod, proč to všichni čteme, že? Takže já jsem spokojená a můžu se hezky těšit na další díl. Jen tenhle díl nakonec vážně skončil v knihovně bez papírového přebalu. Já ho prostě vážně naprosto nesnáším. A je naprosto jedno, že 99% času obálku nevidím. Ja vím, že tam je, a to mi stačí.
Jen bych řekla, že i když je tenhle díl pořád dobrý, na těch prvních pár nemá. Že by Hamiltonová přeci jen trochu ztrácela šťávu?

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.