Day 09: Kniha, ze které ti je špatně

Jako fyzicky špatně? Těch by se našlo. Poslední dobou nejsou nechutné scény tabu ani v knihách pro mladší čtenáře, než jsem já, takže knihy, ze kterých je mi špatně se i nějaké najdou. Jedna knižní série ale v tomhle vede. Každý díl se zdá být v otázce nechutnosti odvážnější než ten předchozí:

Laurell K. Hamiltonová - série o Anitě Blakeové

Anotace: Vampyrismus je v USA legální. Za úplatu vám oživovatelé povolají z hrobu zombii dle vašeho výběru. Po některých hřbitovech se potulují ghúlové. Nemrtví by možná měli mít hlasovací právo, ale kdo zastaví ty, kteří začnou zabíjet lidi? Vedlejší zaměstnání oživovatelky Anity Blakeové je právě lov a exekuce odsouzených upírů. Co ale Anita udělá, když je žádána o pomoc při vyšetřování případu několika zavražděných upírů? Upíři jsou přece taky lidi. Nebo ne?
Vítejte v St. Louis, ve městě lovců, oživovatelů, lykantropů, vúdú šamanů a lidí, kteří uvízli v síti upířích intrik. Co se skrývá za zavřenými dveřmi Církve věčného života, v podzemí Cirkusu prokletých nebo upířího nočního klubu Provinilé slasti?
A když to někdo zjistí, o kolik bude jeho životnost delší než životnost mýdlové kachničky v proudu Missouri?

Neberte mě špatně, já Anitu miluju, ale přecijen, některé věci Laurell už možná trochu přehání. Nemusela by při popisu zranění a všech nechutností, které si upíři a zvířodlaci navzájem dělají, být ta grafická. Samozřejmě na zvracení mi ještě nebylo, na to mám příliš silný žaludek nebo možná příliš slabou představivost, ale kolikrát si říkám, že to už je prostě trochu moc. Zvláštní ale je, že ta nejnechutnější věc, alespoň v mých očích, kterou kdy napsala se tak úplně zranění netýká. Jedná se o jednu scénu z poslední knihy, Obsidiánového motýla, a to konkrétně scéna s obětováním  bohům. Co si ten chudák musel udělat a potom co mu dělal ten upír. No prostě fuj. A ne, gayové mi nevadí. Jen si nerada představuji některé praktiky. A navíc takhle přikořeněná praktika. Na to jsem žaludek skutečně skoro neměla.