Maggie Stiefvaterová - Splynutí

7. 2. 2012

Anotace: Závěrečný díl romantické fantasy trilogie. V prvním dílu, který česky vyšel pod názvem Mrazení, oba hlavní hrdinové, Grace a Sam, našli jeden druhého, ve Váhání bojovali za to, aby mohli zůstat spolu. Ve Splynutí je situace ještě vyhrocenější, na vlky jsou pořádány štvanice a životy obou protagonistů se ocitají v ohrožení. Jak se smrt víc a víc blíží, je stále obtížnější neztratit lásku. 

První myšlenka po dočtení: chci další díl. Okamžitě! Přece to nemůže jen tak skončit. Ale vezměme to popořádku.
Co se týče vyprávění, zůstali stejní čtyři vypravěči z minule, tedy Sam, Grace, Cole a Isabel. Tentokrát už mě Cole nerozčiloval. Upustil totiž od vzpomínání a začal přemýšlet nad mnohem důležitějšími věcmi. Jako třeba, jak vyléčit vlkodlaky. Jak celá tahle nemoc funguje a co se s ní dá dělat. Celkově už nebyl ten samý protiva co v minulém díle. Zato Sam byl celou první polovinu knihy náladový a působil tak beznadějně, až mi ho už ani líto být nemohlo. Potom se mu ale vrátila Grace a všechno bylo zase v pořádku. Kniha totiž plyne stejně jako reálný život. Pokud se nudíte, nebo na něco čekáte a víte, že budete čekat ještě dlouho, čas prakticky stojí. Když jste ale šťastní, nebo se na vás hrne spousta věcí najednou, čas utíká jako o závod. A stejným způsobem se mi četlo i Splynutí. Okamžiky, kdy Sam jen čekal na Grace se táhly jako med. Potom ale byli opět spolu a já pomalu nestíhala otáčet stránky. Dychtivě jsem četla další věty a slova a snažila se nevšímat si ubývajících stránek do konce.
Podle toho, jak kniha skončila, bych čekala, že bude nakonec přecijen další díl, ale v poznámce autorky se Maggie rozloučila s Mercy Falls, takže se asi s touhle spásnou myšlenkou mohu rozloučit. Alespoň Argo přijde o příležitost, vytisknout knihu v další šílené barvě. Protože vážně, co je tak špatného na tisku černého na bílé? Proč měnit zaběhnutý řád? Kromě barvy písma a podivně napůl otevřenému konci nemám knize co vytknout. Jedna věc mě ale nad míru potěšila. Konkrétně ten fakt, že knihkupectví u knihomola není jen smyšlené ideální místo, ale je inspirované skutečným obchodem Riverby Books. Jednou bych totiž vážně chtěla vidět to zlatavé světlo dopadající na regály plné knih a prošlapaný koberec vedoucí po schodech nahoru do místnosti s pohodlným gaučem. Nebo alespoň chci věřit, že taková knihkupectví skutečně někde existují.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.