Becca Fitzpatrick - Ticho

Anotace: Nedorozumění mezi Patchem a Norou je zažehnáno. Společně překonali tajemství svázaná s Patchovou temnou minulostí, smířili dva dosud nesmiřitelné světy a čelili bolestným zkouškám víry a naděje, to vše pro lásku, která má sílu překonat hranice mezi nebem a zemí. Patch a Nora, vyzbrojeni pouze svou bezpodmínečnou důvěrou v toho druhého, se vrhají do zoufalého boje a pokoušejí se zastavit zločince, který má moc navždy zničit vše, o co se snažili, dokonce i jejich vzájemnou lásku. 

Tenhle díl byl rozhodně zajímavý. Noru její únosci s vymazanou pamětí vyhodí někde na hřbitově a ona musí těžce bojovat se svým vlastním podvědomím, aby zjistila, co se jí stalo a našla svou cestu zpět k Patchovi. Jenomže víte co? Mě už Nora začíná pěkně štvát. Když ona je pořád tak bezmocná a vždycky, když se o něco pokusí, tak to akorát zkazí a někdo chytřejší a šikovnější jí musí vytáhnout z průšvihu. Kdyby se alespoň poučila a příště, když jí Patch řekne, aby zůstala zalezlá a v bezpečí, by ho vážně poslechla, ale ona? Ne. Samozřejmě. Malá holčička totiž určitě sama dokáže zachránit svět a všechny v něm a zastavit válku Nefilim a padlých andělů.
Každopádně doufám, že už se holka v příštím díle začne taky trochu chytat, vzhledem k tomu, jak tenhle skončil. Nějak jsem ale už postrádala to napětí a potřebu otáčet jednu stránku za druhou, abych se dozvěděla, jak to bude dál. Že by Becce docházel dech?
A ještě jedna věc mě štvala. To Patchovo neustálé "jsi moje". Jsi moje a tvůj boj je i můj, jsi moje a musíš mi bezpodmínečně věřit, jsi moje, jsi moje, jsi moje. To mi přijde trochu přehnaně majetnické, nezdá? Být Norou, tak mu za takovéhle řeči spíš jednu vrazím, ale ona ho v tom blbka jedna ještě podporuje. No to je jedno. Uvidíme na podzim, jak to celé dopadne, ale tenhle díl se mi zatím zdál nejslabší. Možná by se někteří lidé měli držet od psaní knižních sérií dál a zůstat u systému: jedna kniha = jeden příběh a konec.