A odeslána. Vedoucí práce má teď můj osud ve svých rukou. A já vím, že je ještě brzy a že bude potřeba opravit a změnit spoustu věcí, než půjde do tisku. Jenomže i tak jsem po odeslání e-mailu neskutečně nervózní. Co když to bude celé špatně? Co když si bude myslet, že jsem pitomá? Co když mě donutí hledat v dalším milionu knih nové myšlenky? Na to bych skutečně neměla sílu. A nejhorší: co když mi začne potom na konzultačkách říkat konstruktivní kritiku a já se jako nějaká nanynka rozbrečím přímo před ním?
Já vím, zbytečně se stresuju a navíc tu otravuju s něčím, co tu vůbec nemá co dělat, ale já to ze sebe potřebovala dostat nějakým způsobem ven, aniž by mi někdo okamžitě odpověděl, že to přece bude v pořádku (aniž by to četl), že se nemám čeho bát (což je pitomost) nebo že se mám uklidnit (což je prostě rada nad zlato). Takže děkuji za zpovědnici a držte mi prosím palce. Bojím se. Ale když ono to vypadá tak oficiálně.
3 komentářů:
Gratuluji, snad to bude všechno v pohodě :)
Díky :) dnes jsem se dočkala překvapivě pozitivní reakce od vedoucího práce, takže i když toho musím dost předělávat, jsem spokojená :)
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)