Kniha, která by mě změnila. Těžká otázka. Většinu knih čte člověk pro zábavu, ne aby v něm něco změnily, že. Ale jedná taková by se po dlouhém přemýšlení našla:
Mary Roachová - Jak si žijí nebožtíci
Mary Roachová - Jak si žijí nebožtíci
Anotace: Tato kniha je neobvyklou, fascinující výpravou do zvláštního života našich těl po smrti. Teprve tehdy, jak Mary Roachová s humorem dokazuje, přichází ta pravá zábava. Mrtvé tělo je podmínkou životodárných transplantací, zajímavým obchodním artiklem na černém trhu, studijním materiálem, rituální pomůckou, potravou, palivem. Po dva tisíce let byli mrtví, někteří dobrovolně, jiní nevědomky, účastníky těch nejsmělejších kroků na poli vědy. S respektem k hloubce smutku a bolesti ze ztrát blízkých je smrt poučná, zajímavá, nevšední událost, kterou by bylo škoda propást.
Jak si žijí nebožtíci. Neskutečně zajímavá kniha. Dozvíte se v ní spoustu věcí. Některé byste se možná ani dozvědět nechtěli. Třeba, že po stětí gilotinou hlava ještě nějakou dobu vnímá. Nebo o pokusech s transplantováním hlavy prováděných na psech. Samé nechutnosti prostě, ale přišlo mi to zajímavé. A jak mě tahle kniha změnila? Ukázala mi, že smrti se člověk nemusí bát, i když nemá žádné vyznání, které by mu zaručovalo ráj nebo 72 panen. Duše sice někam odpluje, ale pro tělo smrt ještě nemusí znamenat konec. Může být skutečně užitečné, ať už při darování orgánů, nebo třeba při crash testech aut nebo testování neprůstřelných vest a munice pro armádu. Nebo i když vaše tělo nechají rozložit, mohou tento proces zkoumat a potom pomocí těchto výsledků třeba chytit vraha. Není to skvělé?
Každopádně knihu doporučuju jen lidem s velmi silným žaludkem a těm, kteří netrpí často nočními můrami. ;)
Jak si žijí nebožtíci. Neskutečně zajímavá kniha. Dozvíte se v ní spoustu věcí. Některé byste se možná ani dozvědět nechtěli. Třeba, že po stětí gilotinou hlava ještě nějakou dobu vnímá. Nebo o pokusech s transplantováním hlavy prováděných na psech. Samé nechutnosti prostě, ale přišlo mi to zajímavé. A jak mě tahle kniha změnila? Ukázala mi, že smrti se člověk nemusí bát, i když nemá žádné vyznání, které by mu zaručovalo ráj nebo 72 panen. Duše sice někam odpluje, ale pro tělo smrt ještě nemusí znamenat konec. Může být skutečně užitečné, ať už při darování orgánů, nebo třeba při crash testech aut nebo testování neprůstřelných vest a munice pro armádu. Nebo i když vaše tělo nechají rozložit, mohou tento proces zkoumat a potom pomocí těchto výsledků třeba chytit vraha. Není to skvělé?
Každopádně knihu doporučuju jen lidem s velmi silným žaludkem a těm, kteří netrpí často nočními můrami. ;)
0 komentářů:
Okomentovat
Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)