Tour de Library #6

22. 4. 2012

Tak jsem tu zas s novou dávkou knížek z mé osobní knihovničky. Tentokrát se zblízka podíváme na sekci 7. Těšíte se? Tak jdeme na to:


Tahle část má dokonce i téma. Velice jednoduché - knihy z antikvariátů.
Paní Bovaryová - neskutečně nudná kniha, vážně. I když jsem jí zkoušla číst už poměrně dávno, možná to zkusím znovu.
Největší z Pierotů - toho jsem ještě ani nezkoušela číst, stejně jako následující knihu:
Shirley - zase starý příběh - nedostatek času
Leska a bída kurtisán - nevím, nějak mě nechytla. Nuda.
Chrám matky boží v Paříži - taky jsem se nedostala ani za první kapitolu. Nevím. Na klasiku asi nebudu. Že bych byla ignorant?
Následuje má sbírka Hemingwaye: Mít či nemít, Zelené pahorky africké, Ostrovy uprostřed proudu, Komu zvoní hrana, Povídky - z nich jsem četla přesně polovinu, a zatím se mi všechno líbilo. Můj milý Ernest byl totiž génius. Jediné co mě mrzí je, že dvě mé oblíbené tu stále chybí (asi se jich nikdo nechce zbavit) - samozřejmě to je Stařec a moře a potom Pohyblivý svátek.

Tady už je to zase obvyklá zmatená směska.

Putování na konec pokoje - to jsem sice četla, ale skoro vůbec si to nevybavuju. Pokud je to to, co si myslím, měla by být o člověku, který prostě nevychází ze svého pokoje, vše si nechává doručit, protože má naprostou fobii z celého světa a lidí v něm. Ale je dost dobře možné, že si to pletu a je to jen asociace příběhu úplně jiné knihy s tímhle názvem.
Ptačí srdce - další z chudinek, které na přečtení zatím čekají. Dárek od mamky mimochodem. 
Pak byl s námi konec - kniha, která o sobě tvrdí, že je vtipná, ale vážně, vážně není.
Krajka - tuhle knihu jsem si koupila kdysi v Tescu, když jsem chtěla vyděsit přítele, jaký jsem knihomil (byla tam největší s přijatelnou anotací), ale nakonec mě velmi příjemně překvapila. Až tedy na tu tloušťku, na převoz je poněkud nepraktická (navíc má měkkou vazbu).
Zimní přízraky - poslední díl volně navazující trilogie o Katarech, začínající Labyrintem. Má naprosto jiný formát než ostatní díly, takže je tady chudák takhle samotná.
Hannibal - Lecterův příběh, co víc dodat. Harris je génius.
Červený drak - první Harris, kterého jsem četla, tehdy ještě půjčeného z knihovny. Ale při první příležitosti jsem si ho musela koupitl.
Série Stmívání - všechny díly jsem dostala za složení maturity. Kdybych věděla, že jednou bude o tolik hezčí černé vydání, určitě bych si počkala, ale co se dá dělat. Zvláštní je, že první díl jsem měla půjčený z knihovny, ale vůbec nevím, jak jsem na ní přišla. To bylo ještě předtím, než vypuklo šílenství po upírech, o Stmívání se nikde nemluvilo a já jednou přišla do knihovny a ona na mě čekala v rezervacích. Za boha si ale nevzpomenu, proč jsem jí zarezervovala :)
Bartimaeova trilogie (Amulet Samarkandu, Golemovo oko, Ptolemaiova brána) - naprosto úžasné knížky o mladém čarodějnickém učni a démonu Bartimaeovi. Jenom o ní píšu, už mám chuť si jí přečist znova :) Každopádně tahle trilogie se rozhodně dostane v brzké době do Knih, ke kterým se vracím.

Tak to je z téhle části všechno. Jinak k dekoracím: nahoře na knihách stojí obrázek s jakousi černou postavou. Nic neznamená, nebyl to dárek, prostě se mi líbil. A před ním leží prak. Jako malá jsem pořád chtěla prak. V lese jsem hledala správné ypsilonové větve, abych si mohla vyrobit vlastní klidně z gumy z tepláků, ale nikdy jsem to nedotáhla do konce. Teď v dospělosti, jsem si jeden takový krásný dřevěný a kožený koupila, jako přípomínku mých dobrodružných choutek z dětství.  (Na fotkách bohužel není moc vidět, ale myslím, že prak si dokážete představit.)
To by bylo z téhle části vše a můžete se těšit na další pokračování - mé knižní obry.

0 komentářů:

Okomentovat

Komentář vždycky potěší. Nestyďte se - já nekoušu :)

Blog contents © Ohana's world of pure imagination 2010. Blogger Theme by Nymphont.