Tour de Library #7

Další část prohlídky je tu. Tentokrát se budeme zabývat mými pidižvíky, kteří střeží kraj rámu postele (na něm totiž knihy stojí), aby mi to všechno nespadalo do hlubin za peřiňák. Co to bylo s tou postelí? Jednoduše. To co vidíte a na čem spočívá hlavní část mé knihovny je rám staré postele, postavený ke zdi s matrací zachycenou uvnitř těmi hezkými (provizorními - už asi 10 let) pásy zelené látky. Původně jsem zároveň s ní měla postel, a tohle opatření vzniklo, kvůli studeným zdem. Místo o zeď jsem se měla opírat o postel s matrací. Geniální že? Až na to, že matrace začala přepadávat, proto to provizorní (trvalé) řešení.

Jinak ano, bojím se závalu. Ale usíná se pod tím skvěle. I když teď už není postel zároveň s rámem, ale kolmo k němu, sražená se sestřinou postelí (dřív jsme pokoj sdílely, teď se v něm střídáme). Takže teď by mi knížky maximálně zasypaly hlavu. To už není o co se bát ne? Tak ale dost vykecávání, pustíme se do toho:

Úplně nahoře máme tenoučkého Malého prince - ten musí být navrch, protože si v něm ráda jen tak zalistuju, nebo ho taky předčítám psovi, když se bojí (třeba na Silvestra ohňostrojů nebo kdykoliv během roku bouřky). On se soustředí na můj hlas a poutavé vyprávění a na strach z těch zvuků venku úplně zapomene.

Malý vetřelec - knížka, která se mi moc líbí a přesto jsem ji zatím nedočetla (za to už jsem se do ní dvakrát pustila), vždycky jí odložím kvůli něčemu tenčímu, co si prostě musím přečíst hned a pak na ní zapomenu.

Zlodějka - úžasná, skvělá kniha, která několikrát překvapí svým průběhem. Nemohla jsem se odtrhnout.

Labyrint růže - zvláštní kniha, jejíž princip jsem asi tak úplně nepochopila. Je to příběh plný různých skrytých hádanek a tajemství a vy jako čtenář je máte asi rozluštit. Navíc v zadní části knihy je připevněn jakýsi pracovní sešit, který by vám měl pomoci. Já se nedostala ani přes první hádanku. Nejsem si ani jistá, jestli správně chápu o co má jít. Škoda, mohlo to být zajímavé.

Hladový příliv - skvělá kniha, snad někde z Indie (lokací si už nejsem úplně jistá). Každopádně je o malé vesničce skryté v jakémsi pralese, který ale pravidelně zaplavuje řeka. Alespoň to si z toho pamatuju (ach ta paměť). Ale vím, že se mi moc líbila.

Oxfordský slovník světových dějin - překvapivě jsem ho nikdy nepřečetla, ale už několikrát jsem si v něm vyhledávala, proto taky není tradičně úplně dole, ale poměrně vysoko - státnice z dějin se blíží a taková chytrá knížka se občas hodí.

Pod dekou - autobiografický grafický román. Úžasný, krásný a navíc dojemný. Co víc si přát?

První tři díly Odkazu dračích jezdců - čtvrtý díl zatím v oficiálním vydání chybí (hlavně z důvodu nedostatku financí), ale přečtené už jsou všechny, některé ne jednou.

Letopisy Narnie - krásné souborné vydání, jen poněkud nepraktické. Lepší by asi bylo mít knihy jednotlivě v nějakém boxu, ale Narnii samozřejmě miluju, kdo by nemiloval?

Labyrint - tentokrát v pevné vazbě. 

Hrobka - druhý díl Labyrintu. Ale zase opakuju, je to velice volné pokračování.

Atlas mraků - zase jedna, kterou jsem nečetla. Ale vypadá dobře.

A ještě pár slov k dekoracím. Nahoře na Malém princi stojí dřevěný lev. Dárek, který dostala má mamka (učitelka na základce) od jedné třídy na konci roku. Krásný, ale ona ho neměla kam dát, tak jsem se ho ujala já :) Lev má na pravé přední tlapě zelené světýlko na prst od Lemondu - pozůstatek z oslavy maturity (naštěstí není moc vidět). A před lvem stojí ještě retro budík. Plně funkční, pokud ho člověk natáhne. Je skutečně kovový, prostě jako originál. Jenom ho nemůžu používat, protože zvoní tak nahlas, že jsem vždycky dostala málem infarkt, než jsem ho dokázala vypnout. Tak slouží aspoň jako dekorace.

A to je vše přátelé. příště se přesuneme nahoru na poličku známou též jako sekce číslo 9.